Cesta do Opočna

1. Architektura na náměstí

Náměstí mě okouzlilo už jak jsme přijely. Krásné staré secesní domy, kam se podíváš. A ještě s pomyslným středem celého náměstí, mariánským sloupem a kašnou.

2. Uličky

Opočno má zajímavé, historické uličky, v nichž se nacházejí i některé zvláštní domy. Mě ale nejvíc zaujala ta, v níž jsem objevila tento zarostlý dům. U něj se mi stala zajímavá příhoda: Jakmile jsem si tento dům začala fotit já, hned mě všichni lidi začali napodobovat a také si to fotili.

3. Zmrzlina

Legendární opočenská zmrzlina byla jedním z důvodů, proč jsem tam přijela. Cestou ze zámku jsme si ji s mamkou daly. Měli ze dvou příchutí, vanilku a grape fruit. Já jsem si dala klasickou točenou vanilkovou, zatímco mamka zkusila grape fruit. Tadyhle je fotka toho stánku:

4. Park

Zámecký park jsme objevily náhodou, když jsme šly na zámek. Je zde kašna, pavilónek a oranžérie. Taky tu je plno kytek a stromů, které nám poskytly stín v tom velkém vedru. Park má plno laviček a zajímavých zákoutí:

5. Zámek

A teď se blížíme k tomu nejdůležitějšímu: k opočenskému zámku. Cestou na nádvoří jsme potkaly svatbu, a také kašnu s rybičkami.

Zámek má nádherné arkády, na nádvoří jsou i 2 sochy jelenů odpočívajících v trávě, jak můžeme vidět zde:

Vevnitř v zámku nás přivítala cestovní a lovecká expozice, měli tam plno kožešin a vycpaných zvířat, ale také domorodé a indiánské oblečení a zbraně:

Pokračovali jsme dál do patra, kde bylo brnění, a také obrovské portréty jednotlivých členů rodu Coloredo-Mansfeldů, kteří byly původními majiteli zámku a dodnes se o něj se státem přou.

Mě se ale nejvíc líbila kaple s nádhernými vitrážemi:

Další části zámku mě už moc nebavily, za řeč stála už jen poslední knihovna. Mají zde kolem 6 000 knih, které jsou ale většinou psané německy, francouzsky a italsky. Já sice francouzsky a italsky umím, ale ani tak mě vůbec žádné knihy nezaujaly. V italštině jsem našla akorát Bibli, a ve francouzštině tam psaly o tak nudných věcech typu válečnické právo nebo Encyklopedie věd, umění a řemesel. Prohlídka se mi líbila, měli jsme úžasného pěkného mladého průvodce, který to navíc dobře podal. 

Jak jsme šly ven, zaujal mě ještě plakát, který lákal na výstavu o Františku Kupkovi. My jsme na ni nešly, což je škoda. Aspoň bych se dozvěděla více o tomto známém českém malíři, o kterém vím akorát to, že je pohřbený v kolumbáriu slavného pařížského hřbitova Père-Lachaise.