Cesta do Prahy

Vyšlo nám krásné počasí. A když někdo z nás neznal cestu, poradila jsem mu a v souvislosti s tím řekla i některé zajímavosti. Byla jsem totiž průvodce. Zde jsou tedy místa, kvůli kterým jsem do Prahy jela a nebo která jsem neznala, ale mile mě překvapila.

1. Riegrovy sady

Nádherný park na Vinohradech, ze kterého je krásný výhled na celé město. Dole u vchodu najdeme sochu Františka Ladislava Riegera. 

Nahoře najdeme pak několik dalších soch, např. Dívku s obručí.

Panorama města jsem sice vyfotila, ale bohužel tam zacláněl jeřáb.

2. Kavárna Na Švihance

Tuto kavárnu najdeme v blízkosti Riegrových sadů. Zastavovali jsme se sem po dlouhém výšlapu a prohlídce parku. Útulná kavárna v nádherném secesním domě. Na obrázku vnější výzdoba. 

Vnitřní výzdoba byla taky velice zajímavá, obzvláště ta v salónku. Mě se nejvíc líbily názvy a ceny káv na stropě ve tvaru spermií. Zaujalo i umyvadlo na záchodě a fotky Paříže kolem něj.

Sochy dole před lanovkou

Nahoru jsme vyjeli lanovkou. Netušila jsem, že na Petříně mají tak krásné rozárium. A ještě známou observatoř se sochou Štefánika. Ale ty růže, to bylo něco pro mě! Miluju růže, mé nejoblíbenější jsou bílé, krvavě červené a světle růžové. Kamarádka Irena přiznala, že má nejradši žluté. Nafotila jsem spoustu fotek růží po celé zahradě. 

Observatoř se sochou Štefánika

Ale nahoru na rozhlednu už nikdy nepolezu. Nemám ráda šlapat pěšky po schodech. Bolí mě z toho nohy. Ale zato to stálo. Vyfotila jsem si panorama celého města a také Strahovský stadion.

Petřínská rozhledna zdola

Strahovský klášter

4. Karlův most

Slíbila jsem vám sice nepříliš známá místa a to Karlův most není, ale v současné době stojí za to. Nepotkáte tady příliš mnoho turistů.

Socha Bruncvíka

Na mostě můžete obdivovat velkolepá barokní sousoší.

Pražské metro není tak zdobené jako to ruské nebo stockholmské, ale zase je to něco jiného než nudné stejné zastávky jako je tomu v Paříži a ve Vídni. Staroměstská byla dokonce zařazena mezi nejkrásnější zastávky metra na světě. Turistům připomínala stavebnici Lega.

Pestrobarevné je ale i Náměstí Míru nebo Muzeum (přestupní stanice linek A a C). 

Interiér určitě všichni znáte. Jsem tím zvláštní, ale já prostě zbožňuji tu hlášku: "Ukončete prosím výstup a nástup, dveře se zavírají." Děti z naší výpravy se to očividně taky naučili opakovat.

Na eskalátorech byla taky sranda. Schody se jistě líbily mé kamarádce Péťi, která trpí klaustrofobií a strachem z výšek. A jediné, co jí dokázalo probrat, byla reklama na Aperol.

Schodiště na zastávce Náměstí Míru

Ale jo, Prahu jsem si užila. Jezdím sem sice celý život (máme v Praze rodinu), na druhou stranu jsem zase poznala něco nového. A rozhodně to není moje poslední návštěva tohoto města.