Cesta do Říma

Svaté město, Město, do něhož vedou všechny cesty, Kolébka evropské civilizace, Město kašen, Nejkrásnější město Jihu, atd. To jsou jen některé z přezdívek, které jsou pro Řím používané. A nelze se divit. Řím je skutečně jedním z nejhezčích měst v Evropě. A rozhodně je lepší než Benátky. Ty totiž nemám ráda. Ale nechme Benátky a zde máme mých 5 důvodů k návštěvě Říma:

1. Andělský hrad

Ano, je to sice divné, ale chtěla jsem tuto turistickou památkou vidět, i když davy turistů nesnáším. Já jsem tam šla ne kvůli mauzoleu, ani kvůli otravným prodejcům. Chtěla jsem naživo vidět místo, odkud skočila Tosca.

Mile mě ale překvapilo to, že u hradu byli pouliční prodejci knih, tzv. bukinisté. Ty bych v Římě opravdu nečekala. Věděla jsem, že jsou v Paříži, ale o Římu jsem to netušila. A co teprve v cukrárnách! Tam zas prodávali skutečné makronky. A ve všech barvách. Opravdu taková Paříž.

2. Pravá italská kuchyně

Chtěla jsem zjistit, zda-li je ta proslulá italská kuchyně a takové ty typické věci jako pizza, těstoviny a zmrzlina ve své domovské zemi opravdu tak výtečná, jak se všude tvrdí. Každý den jsme, během našich toulek po městě zašly alespoń do jedné kavárny nebo restaurace. A musím potvrdit, že ti lidé měli pravdu. Opravdu chutná úžasně. Jídlo prostě chutná nejlíp tam, odkud pochází. To samé platí i o kávě.

3. Vatikán

Tady jsem šla za účelem nejen náboženským, ale i kvůli těm nádherným obrazům v Sixtinské kapli, které vytvořil Michelangelo. Ale už bych tam znova nešla. Bylo horko, všude samé davy a ještě jsme musely stát v té sáhodlouhé frontě. Když už jsme se dostaly dovnitř, tak jsme ještě musely podstoupit kontrolu a projít bezpečnostními rámy. Stálo to ale za to.

Ve Vatikánu je i malá venkovní kavárna...

Prošly jsme všechna Vatikánská muzea, a můžu říct, že ten komplex je opravdu obrovský. Však je to také jeden z největších komplexů na světě. Ale zapomněla jsem, kolikátý je v pořadí.

Při přechodu z muzeí do Baziliky sv. Petra si ale musíte znovu vystát frontu. Jediný způsob, jak se tomu vyhnout, je patřit do skupinky s průvodcem. Nám bohužel ale skupinka (která měla průvodce s plyšovým mimoněm na selfie tyči) utekla, a další nejbližší skupinkou byli Korejci. Mezi ty bychom ale rozhodně nezapadly, a tak jsme počkaly na další. Nakonec se nám povedlo do baziliky dostat (i když se zájezdem německých důchodců). A to nás ještě čekal výšlap na kopuli, odkud je nádherný výhled na celé město.

A pak konečně bazilika! Ten interiér je tak obrovský. Ani nemám slov. V tak obrovském kostele jsem ještě nikdy nebyla. Tak velký, krásný, majestátní kostel...

A samozřejmě, nesmím se nezmínit o Náměstí sv. Petra. To určitě všichni znáte. Tady má papež František svůj proslov, a tady také probíhají svatořečení. Náměstí je ale pěkné i prázdné. No, skoro prázdné.

4. Fontány

Vždycky označuji Olomouc jako směs Říma, Prahy a Paříže. Secesní architekturu má jako Praha, streetart, kavárny a krásu ve stylu Paříže, a kašny připomínající právě ty římské. Vždyť jak už jsem zmiňovala, Řím je hlavní město fontán, které najdeme doslova na každém náměstí. Nejen na tu Piazza Navona a Fontánu Di Trevi.

5. Římské mosty

Mosty v Římě jsou tak krásné! V čele s Ponte Sant'Angelo u Andělského hradu, pokračuje přes Ponte Fabricio, Ponte Cavour, Ponte Milvio, Ponte Sisteo a spoustu dalších. A ta výzdoba! Některé z mostu by mohly konkurovat pražskému Karlovu mostu nebo londýnskému Tower Bridge. Jediné, které jsou hezčí než ty římské, jsou pařížské. Ale to zas přeháním. Nyní se podíváme na tu nádheru:

A zase ty hrozné zámky lásky.

Další krásné mosty:

Král všech mostů Ponte Sant'Angelo

Na Řím budu ještě dlouho vzpomínat. Přivezly jsme si odtamtud i několik suvenýrů: pravé italské pestrobarevné těstoviny, italskou vlajku (tu až později), knížku o Koloseu, můj zlatý medailonek s Panenkou Marií a pro mamku černou nákupní tašku s nápisem Veni Vidi Vici. Z Říma mám ještě plno příhod, ale to bych tu byla do rána.

Celé to shrnu italskou písničkou s naprosto vystihujícím názvem: