Kostel sv. Petra/Peterskirche

Pohled na kostel z ulice Graben

Předchůdce dnešního kostela byl postaven již v raném středověku. Podle legendy mohlo jít o nejstarší vídeňský kostel vybudovaný na místě římského tábora. Původní kostel se bohužel nedochoval.

Kolem roku 800 byl nahrazen románským kostelem s hlavní lodí a dvěma uličkami, údajně ho nechal postavit sám Karel Veliký. První písemná zmínka o kostele nicméně pochází až z roku 1137. Ke konci 12. století se kostel stal součástí Schottenstiftu (Skotského kláštera). Roku 1661 ale kostel vyhořel a opraven byl jen provizorně. Rozhodnutí postavit kostel nový bylo přijato po jeho předání Bratrstvu Nejsvětější Trojice, jehož členem byl i císař Leopold I. Císař složil slib, že kostel opraví poté, co v letech 1679-1680 Vídeň zasáhla morová rána.

Stavba nového barokního kostela byla zahájena kolem roku 1701 Gabrielem Montanim, kterého roku 1703 nahradil Johann Lukas von Hildebrandt. Nechal se inspirovat Bazilikou sv. Petra ve Vatikánu. V roce 1722 byla většina budovy dokončena a v roce 1733 byl kostel konečně zasvěcen Nejsvětější Trojici. Nový kostel byl první kupolovitou stavbou barokní Vídně. Vzhledem k omezení dostupného prostoru byl postaven ve velmi kompaktní podobě s velkým vnitřním prostorem a bohatým interiérem se zlatým štukem.

Současný vzhled kostela pochází z 18.-19. století. V letech 1998–2004 prošel kostel rekonstrukcí, která vrátila obrazům jejich původní bohaté zbarvení a jas.

Historická podoba kostela

Vyzdobený vstup. Je stejně bohatě zdobený, jako je tomu ostatně u většiny barokních chrámů. Nechápu, jak jsem si, když jsme to teď probírali ve škole, mohla nevzpomenout na tento kostel. Asi je to tím, že se v době volna štítím všech věcí souvisejících se školou.

Když vstoupíme dovnitř, ohromí nás interiér, který je obrovský. Ty sochy, oltář, výzdoba a hlavně ta výška. Už si tady připadám trochu jako v Římě.

Pohled nahoru do kupole

Kazatelna

Obří varhany

Svou zdálky viditelnou zelenou kupolí kostel sv. Petra připomíná nejen Baziliku sv. Petra, ale i Chrám sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně.

Ačkoliv kostel není zasvěcen přímo jí, Panna Marie je tady zdaleka nejzobrazovanější světicí. Její obrázky najdeme všude, od stropu až po malý obrázek, který najdeme v kapli sv. Antonína.

Není to sice moc dobře vidět, ale toto zlaté sousoší zobrazuje smrt Jana Nepomuckého. Je to ten vlevo dole s křížem v ruce, který jakoby padá dolů.

A zajímavost: Přímo naproti kostelu bydlel v letech 1870–1873 ještě jako student pedagogiky mladý Tomáš Garrigue Masaryk, jehož připomíná pamětní deska, kterou zde najdeme.

Petersplatz

Jak se tam dostat: metro Stephanplatz nebo Herrengasse (linka 3)